První a nejčastější mýtus o pronájmu je, že jakmile vyprší doba nájmu, pronajímatel může nájemníka vystěhovat. Není tomu tak. Ochrana nájemníka, je vyšší než právo pronajímatele na výdělek z nájmu. Před vypršením doby nájmu musí majitel písemně nájemníka informovat, že nechce smlouvu prodloužit, a vyzvat jej k vystěhování k určitému datu. Pokud to neudělá, tak na vystěhování po vypršení smlouvy nemá nárok, protože smlouva se automaticky prodlouží.
Další mýtus je, že nájemník platí za veškeré služby. Například spoustou pronajímatelů, tedy majitelů oblíbený fond oprav, který musí hradit vždy on. Mezi služby spojené s bydlením některé položky podle zákona prostě nepatří. Další problém s těmito službami, je pak způsob jejich placení. V případě paušálních plateb, se pronajímatelé chybně domnívají, že mohou případné vyšší náklady, než které pokryly paušální platby, následně doúčtovat. To ovšem podle platné legislativy není možné.
Majitel má právo vstupovat do pronajímaného bytu. Nene.. I to je mýtus. K tomu má pronajímatel právo pouze ve třech případech. Prvním, je urgentní případ, kterým je například požár, či vytopení. Druhý, je nutnost opravy stavu nemovitosti, pokud je to vyžadováno. Třetí je pak za účelem prohlídky bytu s potenciálním kupcem, tedy pokud to vyžaduje protiprávní strana. U prvního případu musí majitel nájemníka okamžitě informovat po zásahu. U druhého a třetího pak musí pronajímatel nájemníkovi svůj záměr ke vstupu do bytu předem a písemně sdělit.
Domácí mazlíčci bývají někdy v pronajatém bytě problém. Pronajímatel, vám ale zakázat domácí zvíře nemůže. Od roku 2014, posílil práva nájemníků i v možnostech chovu domácích mazlíčků. Pronajímatelé tak již nesmějí svým nájemníkům smluvně zakázat mít v bytě psa, kočku či jiné zvíře.